|
|
Analytical approaches to study group interactions of azole pesticides with important biological active compounds
Kovač, Ishak ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Száková, Jiřina (oponent) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Cílem této disertační práce bylo vyvinout robustní analytickou techniku pro separaci a detekci reziduí triazolových fungicidů (TAF) a také studovat vliv TAF na rostlinu a biologicky aktivní látky. Je zde popsán vývoj metodiky pro stanovení reziduí TAF v reálných vzorcích (rajče "Sweet Cherry" - Solanum lycopersicum L.) pomocí kapilární elektroforézy. Vyvinutá metodika byla validována pro laboratorní použití pří relativně krátké době analýzy a nízkých nákladech na analýzu s dostatečnou mezí detekce a kvantifikace. Další část této disertační práce je zaměřena na vliv TAF na rajče jedlé, jeho růst, fruktifikaci a také vliv na biologicky aktivní látky. Kapilární elektroforéza je analytická technika, vyznačující se při minimální spotřebě vzorku (nL) obecně vysokou účinností při separaci malých molekul. V metodice je využito cyklodextrinem modifikované micelární elektrokinetické chromatografie k separaci směsi TAF získaných ze slupek rajčat. Optimální podmínky pro separaci byly nalezeny v elektrolytu tvořeného kyselinou fosforečnou a Tris (o koncentraci 100 mM), 20% v/v methanolem, se zdánlivým p[H+ ] 4,8. Složkami směsné micelární pseudostacionární fáze byly iontový deter- gent dodecylsulfát sodný (SDS) o koncentraci 15 mM a náhodně sulfátovaný gama- cyklodextrin (17,5 mg/mL). Metodické limity...
|
|
|
Interakce triazolu terkonazolu s kationty mědi.
Bártová, Kateřina ; Jaklová Dytrtová, Jana (vedoucí práce) ; Navrátil, Tomáš (oponent)
Terkonazol se řadí mezi triazoly s fungicidním účinkem a užívá se k lokální léčbě vaginálních infekcí. U žen, které mají zavedený typ nitroděložního tělíska, jehož mechanismus účinku spočívá v uvolňování iontů mědi, by mohlo ve vaginální oblasti docházet k interakci terkonazolu s ionty mědi. Příbuzné triazoly mění v komplexech s ionty Cu2+ a Cu+ své vlastnosti jako je toxicita či mobilita. V přítomnosti triazolů a Cu2+ může dokonce docházet k redukci mědi na Cu+ , která může iniciovat tzv. Fentonovu reakci vedoucí k cyklické produkci volných radikálu. Sytém Cu2+ /Cu+ a terkonazol je tak potenciálně rizikový. Stechiometrie, fragmentace a stabilita komplexů terkonazolu s ionty Cu2+ a Cu+ byla studována pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie. Systém byl měřen při pH 4 až 7,2, v rozmezí koncentrací CuCl2 a terkonazolu 1:5 až 20:1, ve směsi rozpouštědel voda ethanol (1:1). Z výsledků vyplývá, že v systému Cu2+ /terkonazol dochází k částečné oxidaci terkonazolu, která závisí na pH. Kromě oxidovaného a protonovaného terkonazolu nebyla intenzita dalších detekovaných iontů a komplexů hodnotou pH významně ovlivněna. Alarmující zjištění spočívá v existenci komplexů terkonazolu s Cu+ , což může dokazovat potenciální existenci Fentonovy reakce. Klíčová slova Terkonazol, ionty mědi, komplexy, ESI-MS/MS, CID
|
host ::
RSS.